|
|
Geneticky modifikované rostliny ve vztahu k řešení problematiky globálních klimatických změn
Nedělová, Jana ; Opatrný, Zdeněk (vedoucí práce) ; Drda Morávková, Alena (oponent)
Diplomová práce shrnuje v teoretické části základní fakta související s globální změnou klimatu a poskytuje aktuální poznatky týkající se problematiky geneticky modifikovaných rostlin odolnějších vůči stresovým faktorům prostředí, včetně uvedení konkrétních příkladů strategií přípravy GM rostlin odolných zejména vůči abiotickému stresu. Přestože geneticky modifikované rostliny i globální klimatické změny představují velmi významnou a aktuální problematiku, s kterou by měla být veřejnost a především mladá generace dostatečně seznámena, v současně platných učebnicích biologie i RVP pro gymnázia je této problematice věnována velmi malá pozornost. Proto cílem předložené práce je nejen shrnout základní fakta a aktuální poznatky týkající se této problematiky, ale především zpracovat danou problematiku v didaktické rovině formou aktivizujících učebních úloh. V rámci diplomové práce bylo vytvořeno 28 učebních úloh, které postupně netradiční formou seznamují žáky s problematikou geneticky modifikovaných rostlin i s dopady klimatických změn. Žáci k jejich správnému vyřešení musí aktivně získávat informace z doprovodných materiálů a zároveň nad nimi kriticky přemýšlet a do jisté míry můžou při řešení úloh uplatnit dříve získané poznatky a zkušenosti. Z vytvořeného souboru bylo vybráno 14 úloh, které byly ověřeny...
|
|
|
Změna klimatu a její vliv na posun druhového spektra v řasových a sinicových společenstvech
Kosová, Alena ; Němcová, Yvonne (vedoucí práce) ; Pichrtová, Martina (oponent)
V reakci na změny klimatu se očekává, že se rozšíření některých druhů bude posouvat směrem k pólům. Tento trend oteplování také zahrnuje výskyt tropických řas v mírných vodách severní polokoule. V posledních desetiletích byly často hlášeny tropické a subtropické druhy řas v kontinentálních vodách Evropy. Cílem této bakalářské práce je shrnout články týkající se změny v druhové rozmanitosti a dynamice se zaměřením na řasy a sinice v temperátních oblastech. Také je zde popsáno několik hypotéz o původu, způsobech distribuce a schopnosti mikroorganismů k překonání stresových podmínek během přepravy.
|
|
|
Emisní zátěž při pěstování vybraných plodin
MRÁČKOVÁ, Jana
Diplomová práce se zabývala částečným hodnocením životního cyklu jahodníku (Fragaria), jehož pěstování má u nás dlouholetou tradici. Byly porovnávány pěstitelské technologie v konvenčním a ekologickém systému hospodaření ve vztahu k produkci skleníkových plynů. Pomocí dotazníkového šetření a odborné literatury byla zjištěna data ze zemědělství a transportu. Cílem této práce bylo vyhodnotit vliv jednotlivých agrotechnických faktorů na zatížení životního prostředí emisemi skleníkových plynů v konvenčním a ekologickém systému hospodaření a dále ověřit hypotézu, zda bude z environmentálního hlediska vhodnější konzumovat jahody z regionální produkce nebo dovezené.K výpočtu environmentálního dopadu byl použit softwarový program SIMAPro. Tento nástroj využívá databáze Ecoinvent a slouží k modelování životního cyklu daného výrobku v souladu s ČSN EN ISO 14040 a ČSN EN ISO 14044. Vstupy a výstupy byly vztaženy k jednotce jednoho hektaru a výsledná hodnota byla přepočtena na 1 kg jahod. Vstupem byly technologické operace, množství hnojiv, prostředky na ochranu rostlin a výstupem studie byla emisní zátěž na 1 kg jahod vyjádřena v CO2 ekvivalentu.
|
|
|
Emise skleníkových plynů v živočišné výrobě
LAŠTŮVKOVÁ, Jana
Práce se zabývá množstvím vyprodukovaných emisí během chovu prasat. Mezi sebou byly porovnávány dva systémy hospodaření (konvenční a ekologické). Pomocí dotazníkového šetření byly zjištěny údaje potřebné k výpočtu emisí v softwarovém programu SIMA PRO, který spočítá emise vyprodukované v zemědělské fázi: chov zvířete od narození do ukončení výkrmu a přepočítá je na ekvivalent CO2 (CO2 eq). Cílem práce bylo zjistit ve kterém z porovnávaných systémů hospodaření je produkce emisí vyšší.
|
|
|
Emise skleníkových plynů při pěstování zeleniny
KRATOCHVÍLOVÁ, Pavla
Práce je zaměřena na zjištění, zda je z environmentálního hlediska produkce skleníkových plynů vyšší u konvenčního způsobu pěstování či při ekologickém způsobu pěstování česneku. Studie je zpracovávána na základě veškerých systémových procesů, jež jsou využity při pěstování česneku. Při sběru vstupních dat, která byla získána dotazníkovým či telefonním šetřením, jako podkladů pro zpracování, vyplynulo, že hlavními procesy pro výpočet budou převážně zemědělské procesy. Ze získaných dat a informací z databáze Ecoinvent byla vypočtena emisní zátěž ekvivalentu C02 na kilogram jednotlivých produktů a výrobků. Účelem studie je zpřístupnění informací o možnosti volby potravin a jeho vlivu na životní prostředí, co největšímu počtu lidí takovým způsobem, aby pak sami mohli kvalifikovaně rozhodnout, které potraviny chtějí konzumovat. Závěrem této práce je výsledek, kde se ukazuje, že pěstování česneku ekologickým způsobem je šetrnější k životnímu prostředí, jelikož produkuje méně emisí než konvenční zemědělství.
|
|
|
Environmentální zátěž při produkci a zpracování potravinářské pšenice a výrobě chleba
HYŠPLER, Robin
Práce byla vytvořena ve spolupráci s mezinárodním projektem M00080-EUSAT- SUKI Sustainable Kitchen, který zjišťuje celkový objem emisí oxidu uhličitého ve stravovacích zařízeních a zkoumá možnosti snížení těchto emisí. Práce se zabývá emisní zátěží pšeničné mouky a chleba. Pomocí dotazníkového šetření a odborné literatury, byly zjištěny údaje o zemědělství, zpracování a transportu vybraných surovin. Ze získaných dat a informací z databáze Ecoinvent byla vypočtena emisní zátěž ekvivalentu C02 na kilogram jednotlivých produktů a výrobků. Byly porovnávány systémy hospodaření a regionalita (tj. zda se výrobky dováží a nebo jsou lokální). Cílem práce bylo ověřit zda je environmentálně příznivější konzumovat výrobky z ekologického či konvenčního způsobu hospodaření a výrobky regionální nebo dovezené.
|
host ::
RSS.